A-Z - SEZNAM TESTOVACÍCH ŠÁTKŮ A NOSÍTEK,  Maggion,  RECENZE,  Recenze nosítek

Maggion onbuhimo

Vhodnost podle stáří dítěte dle výrobce: od 1 roku do 4 let

Maggion a jejich nosítka (a že jich nabízí přímo nepřeberné množství typů) se mi zatím zcela vyhýbala, i přestože jde o jednoho z nejdéle zavedených českých výrobců ergonomických nosítek. Jejich rostoucí Noigu zná snad každá zkušenější nosička alespoň z doslechu, ale kromě ní má v nabídce Maggion i několik jednovelikostních nosítek Dagoo, onbuhimo, polovázací nosítko a zateplovací kapsy. Já se v rámci své těhotenské testovací jízdy onbuhim vrhla i na maggioní onbu, které mi ochotně zapůjčila skupina Nosím na srdci, jíž tímto moc děkuji.

Do ruky se mi dostalo pološátkové onbuhimo, jehož horní vrstva je ušitá z konopného šátku Yaro La Fleur Rose a spodní z velmi pevného plátna, a jde tak o vůbec první nešátkové onbuhimo, co jsem zkoušela. Rozdíl mezi celošátkovým a pološátkovým nosítkem je dost výrazný, ať už jde o klasické nosítko nebo onbuhimo a nejinak je tomu i v případě tohoto Maggionu, kterému schází ta správná šátková poddajnost. Tu jsem postrádala zejména při nošení drobnějšího Jeníka, jemuž jsem onbu ještě stahovala a zádová opěrka tak měla tendenci se krčit, na druhou stranu u Vilémka a jeho osmnácti kil jsem vyšší pevnost ocenila. Nosítko podšité plátnem v podstatě ztrácí vlastnosti šátku, tvořícího vrchní vrstvu, který navíc jevil známky opotřebení, z nichž nejvýraznější byla rozjetá vazba v místě švů. Zda to bylo způsobené opotřebením po častém nošení (přece jen jde o testovací nosítko, které bývá dost vytížené) nebo složením šátku (konopné a lněné šátky na to v podobě nosítek trpí), neumím posoudit. Jinak se totiž šití jevilo kvalitní.

Rozměry onbuhima se nastavují, řekla bych, tradičně ovšem s netradičními prvky. Zádová opěrka je regulovatelná na výšku i na šířku, přičemž pro vertikální stahování slouží popruhy, pro horizontální šňůrka. To je k tomu tradičnímu a teď se pojďme podívat, v čem se onbu vymyká z průměru. Popruhy pro vertikální stahování jsou netypicky tenké, což asi není nic proti ničemu, ale v kombinaci s masivními sponami na ramenních popruzích, o kterých se rozepíšu později, to působí poněkud zvláštně. Naopak s nestandardním umístěním stahovací šňůrky “v sedu” jsem měla větší problém. Šňůrka totiž vůbec není umístěná v oblasti sedu, ale až na dolním okraji zádové opěrky, takže tam je vlastně dle mého názoru k ničemu. Při zakapsování se vždy ocitne v té částí, která je mezi mnou a dítětem, kde evidentně neplní svou funkci a navíc mě při domácím nošení jen na tričku tlačila brzdička do zad. Ani první nahození mi tohle atypické umístění šňůrky nijak neusnadnilo, protože jsem zvyklá se šňůrkou orientovat a zakapsovat tak, aby ji měl Jeník klasicky na zadečku, takže jsem byla dost zmatená, než mi došlo, že není tam, kde obvykle u onbuhim bývá.

Maggion se k velikostnímu rozpětí onbuhima na e-shopu příliš nevyjadřuje, nicméně jsem byla schopná vydedukovat, že ho doporučuje pro děti od jednoho roku do zhruba čtyř let, což je reálná představa, protože nosítko je to vskutku štědře batolecí. Já jej testovala s oběma našimi kluky; Jeníkem (2,5 roku, cca 95 cm, velikost 98, 12 kg) i Vilémkem (přes 4 roky, cca 110 cm, na pomezí velikostí 110 a 116, 18 kg). Jeníčkovi jsem ho při domácím nošení “na lehko” stahovala na výšku (na šířku jsem rezignovala a jen ho zakapsovala podle potřeby), při venkovním nošení, kdy byl nabalený v kombinéze jsem už nechala vše povolené na maximum a v obou případech měl ještě velkou rezervu pro další růst. Vilémka jsem pak nosila jen doma na zkoušku a ten byl přesně na hranici velikostní použitelnosti onbuhima s tím, že v obou směrech mu zádová opěrka vycházela akorát. Nosítko je to opravdu velké, stáhnout se dá hodně a navíc má podkolenní polstrování dlouhé (zhruba dvě třetiny výšky zádové opěrky), takže lze hodně zakapsovat (viz. naše fotky, kde chtěl mít Jeník ruce venku), a proto bych tipla, že i tomu ročnímu, možná spíše rok a půl starému dítěti může sednout (smíříte-li se tedy s tím, že mu látku prostě nestáhnete v sedu). Já osobně tedy věřím údajům deklarovaným výrobcem, tedy že nosítko sedí dětem od jednoho roku (velikost 86) do čtyř let (a klidně i do 4,5/5 let, do velikosti 110/116).

Než přejdu k ramenním popruhům, ráda bych se zastavila ještě u polohy nošence v onbuhimu, která není zrovna ideální. Můžu se jen dohadovat, zda je to způsobeno nepoddajným plátnem, ze kterého je šité, nebo celkovým střihem onbuhima, každopádně drobnější Jeník, neměl-li ruce venku, byl v onbu zvláštně skrčený, jakoby do něj zapadlý, ačkoliv poloha nožiček byla ukázková.

Navzdory krátkým ramenním popruhům se mi ani nedařilo dostat ho vysoko, jak jsem zvyklá od našeho Donkey. Naopak pohodlí se mu dostalo díky širokému polstrování pod kolínky, které je hodně naducané a zároveň zvláštně tvarované, takže mu tak nějak neesteticky čouhalo do stran. Jak už jsem nakousla, ramenní popruhy se řadí k těm kratším a s délkou polstrované části kolem třiceti centimetrů jsou ideálem pro mou drobnější postavu. Ovšem i zde si budu stěžovat, neboť spona “kojo” přezek se nenachází přímo na konci polstrování, ale je k němu uchycena pomocí poutka, takže nejdou ramenní popruhy v této části stáhnout úplně a těch několik centimetrů je tam pro mě zkrátka navíc. Nejen na délce ale i na šířce ramenních popruhů Maggion “šetřil”, takže se mi pohodlně vejdou na má úzká ramena a zároveň jsou obdobně jako polstrování pod kolínky hodně baculaté. Ovšem materiál jejich výplně bych upřednostnila pevnější, ten použitý je velmi měkký a dochází tak snadno k deformaci popruhů pod tahem hrudní spony. Na pohodlí toto polstrování bohužel nepřidalo a dvanáctikilový Jeník se i na krátké procházce pořádně pronesl.

Co mi u onbu hodně vadilo a s čím jsem po celou dobu testování bojovala bylo povolování popruhů jak ramenních tak u “kojo” přezek. Stačilo pár nadskočení při zakapsování Jeníka a už jsem cítila, že se povolily ramenní popruhy, čemuž by snad mohly zabránit (až nesmyslně) velké spony. Ty mě také příliš nenadchly, protože při nošení jen v tričku mě dokázaly pořádně tlačit a vzhledem k tomu, že šlo o obousměrnou variantu mi všude překážely jejich dvojité popruhy.

Nepříjemně mě překvapil i fakt, že na začátku procházky jsem vyrazila s úplně staženými kojicími přezkami a na jejím konci došla s částečně povolenými (a věřte mi, že náš Jeník s palčáky v tom prsty nemá), takže se mi nošenec pomalu posouval na zádech níž a níž a má záda trpěla víc a víc.

Onbuhimo od Maggion u mě zkrátka moc nepochodilo a “vady na kráse” jsem našla v oblasti nastavení zádové opěrky, polohy nošence, ramenních popruhů i mého pohodlí a tak jediné, na co si nebudu stěžovat je kapucka, která sice není odnímatelná, ale dá se srolovat a připnout pomocí poutek s patentkami, takže nikde nepřekáží.



Za zapůjčení onbu děkuji skupině Nosím na srdci ❤️
IVET :).

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.